Praděd a PMR

25.7.201830.7.2018 Tomáš Vlašim žádný komentář Praděd

Téma Praděd a PMR mi už delší dobu kroužilo v hlavě. Stále víc a víc mi totiž připadalo, že na Praděd se poslední léta s péemerkou moc nejezdí. Chci proto moc poděkovat svému příteli Pavlovi Praha, který dnes toto téma vytáhl ze zásuvky. Udělal to téměř doslova. Při debatě z dalším péemerkařem sáhl do e-mailové zásuvky a vytáhl tam odtud již značně fousatý e-mail. V něm jsem se k tomuto tématu kdysi trochu rozepsal. Pavel byl tak laskav a přeposlal mi ten starý e-mail s tím, že se z něj pokusím vytvořit nějakou veřejně prezentovatelnou informaci. Doufáme oba, že ta informace by mohla pomoci dalším péemerkařům, kteří zamíří na tento kopec. A tak je tu před vámi pár odstavců, které vám snad mohou trochu pomoci zažít na vrcholu nejvyšší moravské hory pěkný a úspěšný PMR portejbl.

Praděd a PMR jdou opravdu k sobě

Možná se to na první pohled nezdá. Na kopci je obrovský vysílač osazený spoustou vysílacích (a taky pěkným výkonem vysílajících) antén. Pohyb po vrcholu je v podstatě dost omezen, protože mimo vyhrazené prostory by se nemělo chodit. K tomu při slušném počasí davy turistů. Přesto si dovolím tvrdit, že Praděd a PMR opravdu jdou k sobě. Osobně jsem to prověřil mnohokrát v minulých letech, kdy jsem poměrně pravidelně navštěvoval Jesenicko a nikdy si nezapomněl odskočit s péemerkou na Praděd.

Nakonec právě tady jsem zažil svůj první PMR DX přes 300km, který byl pár měsíců taky nejdelším registrovaným česko-slovenským PMR spojením a byl odměněn i pohárem v Československém PMR Cupu. Ten „rekord“ už byl dávno několikrát překonán, a to dokonce skutečným česko-slovenským spojením mezi Krušnými horami a slovenskou Fatrou. Ale to je už zase jiný příběh.

Pro vaši úvodní inspiraci zařazuji na konec tohoto odstavce aspoň jeden svůj zimní pradědský deník.

Přes 50 spojení a přes 5000km při portejblu v prosinci 2014

Jak si na PMR užít Praděd

Pokud si s péemerkou chcete opravdu užít Praděd, začnete asi nejdřív pátrat po informacích. Dozvíte se nejspíš, že vysílat na Pradědu v pásmu PMR není jen tak. Je to pravda a není to pravda. Osobně bych spíš řekl, že je to místo, které si musíte s vysílačkou osahat. A to osahávání může trvat docela dlouho. Pokusím se vám to osahávání usnadnit.

Většinu informací najdete v přiloženém obrázku. Je to ruční skica zanesená do leteckého pohledu na vrchol hory. Červená čára je hranice lokátorů. Dole (na jihu) JO80OB a nahoře (na severu) JO80OC. V terénu ji poznáte takto. Na západě prochází místem, kde je v oplocení postavena na SZZ jakási budka. Na východě prochází hranice jihovýchodním rohem severovýchodní „nohy“ vysílače. Barevná škála označený pozic má tuto legendu. Ve žlutých zónách proběhnlo nejvíc spojení, poměrně dost také v červených a nějaká i v zelených, ale spíš s horším rádiem. V ostatních nevybarvených prostorách jsem dělal spojení spíš výjimečně. Další podrobnosti čtěte pod obrázkem.

Pod vysílačem

Východní směry

Zóny vpravo od vysílače umožňují spojení na východ, zejména na Ostravu, případně směrem na Slovensko a Beskydy. Na Ostravu a vlastně obecně na východ a jihovýchod až k slovenské hranici pravděpodobně uděláte bez problémů nějaká ta spojení, zvlášť pokud budete stát na správném místě. Pravda je, že těch „dobrých míst“ pro východní směry pod vysílačem mnoho není. Na mapce je najdete jako dva červené fleky se žlutým jádrem vlevo a vpravo od příjezdové komunikace, po které se téměř jistě dostanete na kopec i vy. Na výše uvedené mapce k deníku také vidíte, že spojení na východ se tu dá udělat dost, zvláště když o vašem portejblu vědí místní. Takže nezapomeňte plánovaný portejbl vyvěsit na netu. A nenechte se mýlit, při jiných portejblech to lítalo dost i na jihovýchod až na slovenské hranice. O tom svědčí i tento souhrnný pradědský deník.

Souhrnný deník z několika pradědských portejblů

Západní směry

A co zóny vlevo tedy na západ od vysílače? Těch je mnohem víc, ale chovají se různě s ohledem na to, kde je protistanice. Například spojení na oblíbená QTH Pavla Praha v Posázaví (okolo Ondřejova) snad všechna byla uskutečněna ze zásobovací rampy. Některá proběhla ze schůdků na rampu, některá dokonce až u zdi vysíače na rampě. Rampu najdete na obrázku jako červený a žlutý flek přilepený k jihozápadní stěně vysílače.

Řada spojení do západních směrů proběhla i z uličky k bývalé meteorologické stanici (malá kamenná stavba s vyhlídkovou plošinou asi ve 2,5m) na jihozápadě. Spojení na západ jsou od začátku cestičky až tam, kde se začne rozšiřovat, potom je hlucho než se obejde meteostanice a stoupnete si zády k její zdi čelem na západ. Tam to také lítá. Z plošiny nahoře na meteostanici mi to nikdy moc nechodilo. Jinak něco šlo i z okraje té asfaltové plochy, která je lemována zábradlím na kamenných sloupcích, přesněji řečeno kolem toho zábradlí.

Na rozhledně

Abych nezapomněl, taky se dají udělat spojení z rozhledny. Ale tam je to opravdový boj, hlavně tedy boj o nalezení toho správného místa k vysílání. U okna to většinou moc nejde, spíš tak na 2/3 vzdálenosti od okna směrem ke středové zdi a jsou to taková místečka +/-5cm. Dá se říct, že je to spíš pro labužníky a radši když tam není moc lidí a máš sluchátko do ucha. Jinak obsluha výtahu mě tam vždycky nechala, jak dlouho jsem chtěl, třeba přes hodinu a mezitím se tam vystřídalo několik výprav. Odtamtud jsem dělal i QSO do Prahy se Seniorem 43. Dodnes na to vzpomínám. Byl to boj. Ale vítězný boj.

Ještě něco navíc a něco na závěr

Dlužím vám ještě pár obecných informací, které jsou ale důležité. Všechno, co jsem napsal, odpovídá vysílání s PMR vysílačkou Motorola TLKR T6. Tato vysílačka je poměrně odolná proti místnímu rušení, a tak odolávala i vysílači nad hlavou, a to bez i s duhovkou, která byla u některých spojení použita.

Další info se týká pradědských lokátorů. Jižní lokátor JO80OB vám dá mnohhem víc spojení než severní OC. To je jistá věc. Na sever od vysílače jako by vysílačka ohluchla. Zřejmě je to dáno instalovanými technologiemi. Vyzkoušel jsem to při řadě opakovaných spojení. Nejdřív jsme spojení udělali v OB a po domluvě a mém rychlém (do minuty) přesunu do OC jsme měli problém spojení zopakovat. Pravda je, že problém byl i při opačném pořadí.

Co říci závěrem? Stručně řečeno na západ to lítá, když přijdete na kopec k vysílači a obejdete ho asi čtvrtinu nalevo mezi bývalou meteorologickou stanicí a nákladovou rampou. Na východ to lítá u příjezdové komunikace. A pokud jedete do PMR soutěží, nezapomeňte se podívat do pravidel. Většinou vám umožní spojení se stejnou protistanicí z obou vrcholových lokátorů. Použitelná místa pro spojení v lokátorech jsou od sebe vzdálena pár desítek metrů. Někdy to vyjde, někdy ne.

Přeji vám příjemný pobyt na Pradědu a hodně pěkných spojení.

Tomáš Vlašim

579 total views, 2 views today