Podzimní Ještěd 5 – Nedělní Distance eXtreme

Po sobotním celodenním portejblu až do tmy, o kterém jste četli v minulých dílech seriálu, jsme se probudili do úplně jiného nedělního rána. Už noc slibovala cosi jiného. Ráno bylo poetické a otázkou zůstávalo, zda se potvrdí prognózy Pavla Praha a Jerryho Nové Město na skvělé podmínky pro DX spojení.

Poetické ráno nad Ještědkou

Ranní snídaně připravená v kuchyňce chaty Ještědka chutnala skvěle. Ještě než jsme se pustili do čehokoli dalšího, vyběhl jsem kousek nad chatu. V místech, kde se zvedá směrem k vysílači kamenné pole, se otevřel i úchvatný pohled  do krajiny zahalené částečně mlhou, ze které vykukovaly špičky kopců.

V 8:50 už byl na PMR bandu Sasan Horní Stakory, který mi hrál pětkou. Za za chvíli se k němu přidal taky David Čelákovice. To byla taková malá PMR snídaně na úbočí Ještědu. Kolik bude v neděli následovat spojení, to jsem neměl tuchy, ale znáte to, neděle bývá na PMR vždycky slabší.

Po téhle „PMR snídani“ jsme na chatě začali balit, abychom ji včas opustili a mohli se vydat znovu směrem k vrcholu. Bylo to rychlé. Věci jsme nacpali do kufru našeho stříbrného šípu, zaklapli a vydali se na kopec. Bylo kolem desáté.

Jak to v neděli lítá

Je neděle. Nic moc nečekám. Přesto už cestou na vrchol otvírá skvelč Jindra Malešice ze sdmdesát kilometrů vzdáleného lesoparku v Letňanech. Pak v klidu stoupáme po asfaltce na kopec. No v klidu to úplně není. V zhledem k pěknému počasí se ve  vzduchu brzy objevují paraglajdisti. Ale proč ne, rádi se na ně kouknem, pokud nám neucpou nějaký ten PMR kanál svojí komunikací.

Těsně pod vrcholem slyším Petra Prosek z hvězdárny Ďáblice. Je před třičtvrtě na jedenáct a domlouváme test. Poté, co se vyškrábu skoro na vršek (ve skutečnosti jsem pod vyhlídkovou plošinou s lavičkami), zkoušíme QRP spojení. Jde to skvěle. Peter mi otevírá skvelč na T82 i sníženým vkonem svého Inteku. Spojení píšu do deníku v 10:40.

A jde se na to

V 11 hodin začíná běžný portejblový provoz. První je na frekvenci sedmého kanálu František Svinčany. Nějakou dobu jsme se neslyšeli, a tak jsem rád, že ho mohu zase pozdravit. Hned v závěsu za ním se objevuje Mikeš Jihlava na 144km vzdálených Zbinohách (nebo Zbinožích? v lokátoru JN79RL) . Dáme řeč a domluvíme se na další pozdější spojení z jiného QTH. V 11:10 se hlásí pětadevadesát kilometrů vzdálený Aleš Dubina a rádiem 5 na obou stranách děláme spojení. Potom následuje pauza.

 

Pauza trvá téměř půl hodiny. Pak je přerušena Petrem Dukla, ketrý hraje R3 z téměř 80km vzdáleného Dobrého Pole u Kouřimi v lokátoru JO70LA. Petra v zápětí následuje z mého rodného kraje nováček PMR vysílání (ovšem můj dlouholetý známý) Jirka Divišov! Jsem příjemně překvapen a doufám, že poprvé a nikoli naposledy. Z vrchů u Divišova je to čitelnost R5. Je to zajímavé být na druhé straně spojení z mojí oblíbené kóty.  Aspoň vím, jak to vypadá na druhé straně při vysílání z Vrchů v lokátoru JN79KT.

Je 11:42 a Sasan Horní Stakory se hlásí z lokátoru Mužského ale z QTH Branžež (ve stejném čtverci). Prochází to R3 na obou stranách. Jsem stále těsně pod vrcholem Ještědu směrem do vnitrozemí. Těsně po poledni Čabáň Vinohrady hlásí QTH Černá studnice a snažíme se udělat test, zda projde jeho světelná signalizace. Na PMR kanále 8 se slyšíme dobře, ale na rozdíl od té radiové komunikace musím u světelné hlásit negativ. Podle mého je příliš přesvětleno.

Na jih a na východ

Další spojení jdou jižními a východními směry. Pavel Rokycany je na brdském Toku v lokátoru JN69WQ téměř 140 km daleko. Přesto na kanále 8 hraje pětkou a potvrzuje, že mě čte také tak. Je těsně po poledni. Zbývá ještě hodina a půl ke zlatému hřebu dne. Ale kdo by to v téhle chvíli tušil.

Patnáct minut po Pavlovi Rokycany jde do toho Pavel Kolín, který portejbluje západně od Kutné hory u obce Bylany v lokátoru JN79OW. Čteme se čtyřkou. Stejně tak čtyřkou čtu Daniela Hradec Králové z lokátoru JO70VE ve vzdálenosti cca 84km.

A pak přichází spojení do Orlických hor. Na 111km vzdálené Velké Deštné je na portejblu Zdeněk Béčko Bolehošť. Na osmém kanále se vzájemně čteme pětkou čtyřicet minut po poledni.

O čtyři minuty později se hlásí Jarda Velké Poříčí z Bučiny ve Stolových horách. Je to sice čtyřka rádio, ale nijak zvlášť  se nevykecáváme a nechávame volno dalším. Minutu před jednou se na osmičce objeví Wořech Praha. Moc rád ho po nějaké době zase slyším i proto, že vysílá právě z 93km vzdálené Mandavy v lokátoru JN79GW.

Michal úkezd brejkuje z RC Airportu Slatina z lokátoru JO70GB. Mezi námi je 80km.  To k Maxovi Zbraslavice to letí přes 100km R3-4. Chvíli rozmlouváme, protože jsme se delší dobu neslyšeli. Po další čtvrthodině je na Ještědu Pepa Světlá nad Sázavou. Ovšem vzdálenost mezi námi je vzdušnou čarou nějakých 8km. Vysílá totiž od libereckých VŠ kolejí v Harcově. Vím přesně, kde se nachází. Před lety jsem tam při svých libereckých studiích chodíval. To byly koleje fungl nové, prvním rokem v provozu.

Jdeme dolů – Kam to ještě poletí?

Je půl druhé. Před námi je sestup a cesta na domácí QTH. Domlouváme se s XYL, kdy bude ten správný okamžik zahájit sestup. Podle ní právě nastal. O.K. Souhlasím. Dáváme se do pohybu. Jdeme pod silnicí po stezce, která má za chvíli odbočit na prudký neznačený sestup dolů k Ještědce. A je to tu. Sestupujeme. Musím si dávat pozor, kam šlapu. XYL čeká na výrazné skalce ve svahu. Ve skenu se mi Motorka T82 zastavuje na komunikaci Daniela a Petry Hradec Králové. Petra je v orlickém Sedloňově a po chvíli hledání správné polohy děláme spojení R4. Připojuji se ke XYL na skalce. Bude chvíli klid?

Sedám si na kámen, abychom se ještě chvíli pokochali pohledem do kraje, než z té nádhery začneme prchat zpět do civilizace. Ozývá se Petr Telč. Aspoň na poprvé to tak slyším. Ale ne, oprava, je to Petr Kelč. Dobrá. Jseš na portejblu? Ano, Kriváň v Malé Fatře. Nevěřím vlastním uším. Slyšíme se R4. Vzpamatovávám se a vyndavám mobil, abych zaznamenal alespoň část našeho spojení.

Tady je jen malá ukázka ze záznamu na FB, celé video bude k dispozici později.

 

Zatímco Petr hledá svůj lokátor, otvírám aplikaci, která nám prozradí, jak jsme od sebe daleko. Nakonec ukazuje výsledek 344km.

Zírám na to. Pavel Praha a Jerry Nové Město se zřejmě ve svých prognózách nespletli. Dneska bylo nebe plechové a trubka (tedy dukt) vedla zřejmě od stanice ke stanici. Jsem nadšen a šťasten zároveň. Taková tečka za portejblem, o té si člověk může nechat zdát a pak možná někdy…  A tohle byl ten den!

Kam dál? Přeci znovu na kopce!

Když jsem před lety dělal spojení z Pradědu na krušnohorský Klínovec v délce 305 km, byl jsem přesvědčen, že překonání této vzdálenosti nebude asi nikdy možné. Aspoň ne pro mě. Od té doby překonala tuto vzdálenost hezká řádka portejblistů. A teď tohle! Přiznám se, že mě osobně právě tohle nečekané DX spojení nakopává k tomu hledat další limity PMR vysílání. Takže odpověď na otázku, kam dál, je jasná. Přeci znovu s péemerkou v kapse na kopce!

Mějte se fajn a ať vám to lítá!

73! Tomáš Vlašim

 508 total views,  1 views today