Ještěd s modrou oblohou

V sobotu 27.5.2017 jsem si vyrazil užít Ještěd s modrou oblohou. Předpověď to vyloženě nabízela, a tak jsem neodolal. Nacpal jsem do batohu vysílačky, baterky, deník, tužky a vybavení na slíbený přímý přenos z portejblu, nařídil jsem budík na 4:50 a šel spát. Ranní buzení před pátou byl trochu šok, ale nakonec jsem zvládnul všechny předodjezdové  přípravy a vyrazil autem na vlak do Benešova. Jak jsem se posadil do vlaku, cítil jsem, že mám skoro vyhráno. Teď už mě o skvělý zážitek nic nepřipraví.

Cesta z města

Cesta pěkně ubíhala. Zpoždění nepřekročilo nikde 5 minut, a tak jsem dorazil do Liberce včas. Vlaky byly ale opravdu dost plné. Asi jsem nebyl sám, koho modrá obloha vytáhla ven.

V Liberci jsem přestoupil na tramvaj č.3 a začal dávat výzvy. Ne, to vysílání z tramvaje, to ještě nebyl úžeh. Spojení do tramvaje je poněkud kuriozní, ale už se to v Liberce kdysi povedlo, a co kdyby byl opět někdo v éteru a dali jsme to. No, nedali. Ovšem hned na točně v Horním Hanychově jsem zaslechl Jerryho Nové Město. Vytáhl jsem Alinco DJ-FX446 a spojení nakonec klaplo, ačkoli to na Jerryho straně asi bylo trochu těžší díky mojí použité stanici. Po tomto spojení jsem vyrazil směrem k lanovce. Je to pár stovek metrů do kopce. Po chvíli už jsem ve skenu zaslechl další hlasy.  Nakonec se povedlo v tomto lokátoru (JO70MR) ještě spojení s Andrejem Vysoké /p Bílá skála.

U lanovky byl nátřesk. Těsně zež jsem dorazil k pokladně, předběhl mě jakýsi  turistický průvodce z Polska a než jsem stačil koupit jízdenku, už přede mnou ve frontě stálo asi tak 30-50 seniorů k jakéhosi klubu aktivnego seniora. Naštěstí lanovka jezdila pendlem nahoru doů neúnavně a bez ohledu na jízdní řád, aby odvezla všechny zájemce, a tak už třetí jízda vyšla na mě. Cesta nahoru trvala 3 minuty, jako obvykle. Pěšky mi to trvá asi tak 25x déle.

Slunce nad hyperboloidem

Hned jak jsem vylezl z lanovky, slyším Jerryho. Řekl jsem si: „Udělám jedno zahajující spojení a půjdu se namazat, abych se nespálil.“ Tak jo. První spojení s Jerrym. Během dne jsem ho slyšel ještě mnohokrát. Vždycky líp, než při tomto spojení. 🙂 Taka jdu najít opalovací krém. To už ale brejkuje Telegnost Brno (11:42), Vašek Počernice (11:44). Přesouvám se na klidnější místo. Tak kde je ten opalovací krém? David Čelákovice (11:47), Sasan Horní Stakory (11:49), Viktror Praha (11:51). Ještě kousek a budu mimo hlavní proud turistů. Otvírám batoh, Cb18pahalocal (11:58). Hledám opalovadlo, Johan Hradec(12:06), Libor Blansko (12:08). Už mě začíná pálit ucho. Slyším další stanice, ale není možné to dál odkládat. Mažu se. Je půl jedné.

Živé vysílání

Do slíbeného přímého přenosu zbývá půl hodiny. Ještě jsem nenašel vhodné místo, kde by byl trochu klid a zároveň výhled do kraje a slyšitelnost nějakých stanic. Nejvhodnější mi připadalo místo na kraji kleče pár desítek metrů pod lavičkami. Vracím se tam. Skenuji a slyším několik stanic. Tady to půjde.

Vyndavám Motorolu TLKR T6. Na batohu nechávám ležet Alinco DJ-FX446. Připravuji selfie klacek, odhaduji nejvhodnější záběry. Jedna odpoledne se blíží. Jsem poněkud nervózní. Je to přeci jenom poprvé. Připravuji živé vysílání ve skupině PMR v Čechách. Nastavení mám nacvičené z domova. Přesto se vloudí chybička…

Je jedna. Vše se zdá být připraveno. Jde se na to. Živé vysílání se rozbíhá a běží…

Kolečko se polámalo. Jo. Přetrhul se stream. Jak? Proč? Netuším. Jen je jasné, že navázat nejde. Startuji nový stream jako druhý  (neplánovaný ) díl živého přenosu z Ještědu. Výsledek si můžete pusit tady.

A je to. První Pokusný Přímý Přenos PMR Portejblu je u konce. Snažím se na mobilu napravit některé zjištěné chyby. Nejde to! Tak nic. Jdu zase vysílat. Přesun z timeline do skupiny udělám až doma na kompu.

Dlouhé odpoledne

Je časné odpoledne. Přibývají volačky v éteru. Občas se s nimi povede spojení.  Počasí je parádní. Podmínky pro spojení pro Ještěd obvyklé. Čím je později, tím méně rušení. Řada expedic se chystá na Éter bez hranic. Před soutěží mnozí z nich vytahují stanice na pásmo PMR. Kombinuji CB a PMR spojení. To mě opravdu baví. Čím víc pásem, tím víc zážitků.

 

Někteří se ptají, jak to lítá. Hlásím počet spojení. Dostáváme se přes tři desítky. A jde se dál. Odpoledne je dlouhé, ale po šesté už to na PMR začíná usínat. Pomalu balím fidlátka. V sedm jede poslední lanovka. Jdu na stanici. Je těsně před půl sedmou a podle jízdního řádu teď lanovka nejede. Ale přichází lanovkář, počítá nás a s poznámkou: „Radši teď nežli v sedm dvakrát,“ nás nalodí do kabiny a za tři minuty jsme dole.

Cesta domů

Na nádraží v Liberci zbaštím obrřízek s bramborami, sednu do vlaku a jedu na Trutnov. Tam je přestup.  Půlhodinu v Trutnově trávím výzvami na PMR a CB. Slyším stanice, ale na spojení to není.

Sedám do vlaku. Dávám PMR do skenu, na Glympse zveřejňuji online polohu a čekám. Na zastávkách dávám výzvy. Na jedné stojíme trochu déle, a tak se povede spojení s Žánem Braník Praha /p Bartošky přímo do vlaku. Další postup je vlakově pomalý. Podle předpokladu. V Benešově jsem o půl druhé v noci.

Noční spojení

Přesedám do auta a jedu na Dobříčkov. Moje oblíbené QTH. Posloucám CB pásmo. Slyším výzvy na k.27: „BREJK!“ Reaguje Expedice Adam 84 na Bouřňáku. Ty jo, vždyť mám jen ručku s AA akumulátory a 60cm laminát místo antény. Ale Jakub Letná Praha se zakousne a drží. Opakuji QTH. Hláskuji QTH. Je to asi u něj skoro nečitelné. Znovu opakuji a hláskuji. Máme volačky, máme lokátory. Ale ten zpropadený název mého QTH ne a ne projít.  Dělám co můžu. Tak nějak oba pochopíme, že hláskování a potvrzování po hláskách je jediná cesta. Opakuji první písmeno. Roger, ozve se z Krušných hor. Otakar, Otakar, Otakar zní druhé písmeno. Roger. Božena…..Řehoř, Ivan, Čeněk, Karel, Otakar, Václav. Ty háčky a čárky to komplikují. Ale nakonec Jakub řekne: „Dobříčkov!“ Jasně, rodžr. A je to.

„Jakube, myslíš, že to projde na PMR?“ ptám se pochybovačně. „Zkusme to,“ zní odpověď.  Zkoušíme to a je to lepší než na CB. Prostě na CB mi chyběla anténa (co je to 60cm proti 11m) a na PMR máme antény oba O.K., a tak to jde a v pohodě se nějakou dobu bavíme. Pak se Jakub vrací k soutěži. Já ještě chvíli poslouchám, pak dávám, výzvy a po té balím a jedu na poslední dnešní QTH, Letiště Vlašim.

Na letišti vybaluji CB i PMR fidlátka. Na CB slyším tak 3-5 stanic, ale RS30. Tudíž u nich jsem negativ. No jasně. Na PMR ticho po pěšině. Otáčím se náhodou směrem na východ. K mému překvapení spatřím světlý proužek nad obzorem. Začíná svítat. Konec. Balím. Jedu domů. Do postele padám po 23 hodinách od startu. Byl to dlouhý den. Zpracovat deník bude chvíli trvat. Deník na pásmu CB zvládám přepsat v pondělí.

Deník PMR  má ale víc než čtyři desítky spojení. To bude ještě pár dní trvat, než ho přepíšu. ale nejspíš to bude soutěžní deník do Československého PMR Cupu za měsíc květen.

Tak zatím díky všem za spojení a zase někdy brzy naslyš!

 

 790 total views,  2 views today