Vracovický masiv na vlnách PMR

Je začátek prázdnin, začátek času dovolených, začátek července. Teploty vylezly dost vysoko a s nimi i pár lidiček praštěných (integrovanou) anténou, pomerančistů-portejblistů vylezlo na zajímavé kóty. Jen za ty dva státní svátky 5. a 6.7. jsem na cbpmr.cz napočítal 15 PMR deníků. To je pěkná sbírka.

Granův vrch 6.7.2016

Mně se 5.7. podařilo i přes nepříznivé QTH, na kterém jsem pobýval, udělat dvě spojeníčka a 6.7. jsem se vydal na Granův vrch, abych udělal spojení s Robertem Křelina, terý inzeroval portejbl na Boubíně.

Granův vrch je nejzápadnějším vrcholem Vracovického masivu. Přiznávám, že jsem si tento přibližně 6km dlouhý hřeben dovolil takto pojmenovat sám. Oficiální jméno nemá. Pro mě jako PéeMeRkaře je ovšem významný tím, že mi dělá přirozenou překážku pro vysílání jižními směry. Pomáhá mu v tom sousední masiv Velkého Blaníku. Proto musím občas na tyto pětistivky a šestistovky vyrazit, aby se moje PMR vlny podívaly na jih. Zatímco na Blaník vyrážím většinou pěšky a přibližuji se k němu autobusem, k Vracovickému masivu většinou jezdím na kole, se kterým se dá vyjet až na vrchol dvou ze tří jeho vrcholových kót. Jednou z nich je právě Granův vrch vysoký 562 m, druhou Hřeben s výškou 574 m n. m.

Prostřední a nejvyšší 604 m vysoká kóta Na Skalkách je dostupná pouze pěšky. Jak blízko k vrcholu člověk dostane kolo, to je jen otázka drsnosti cyklisty. Ale zpět na Granův vrch. Především je tento vrchol zarostlý vzrostlými stromy. Naštěstí tu není vrcholový hustník, který vévodí řadě středočeských kopců. Ty hustníky jsou děs běs a neumožní vysílání ani náhodou. Tady ovšem ten vzrostlý les dělá taky poměrně zásadní překážku. Proto často cítíte, jak se mění signál v závislosti na kymácení se stromů ve větru. Úžasné. Můžete zkusit jít rukou sem tam pár centimetrů za signálem. Ale trefit to, to chce spíš štěstí než co jiného. Přibližně severním směrem je od vrcholu průsek, který postupně zarůstá. Snad by se tím směrem dala dělat lépe spojení, ale na severu zase stojí na stráži hradba kopců kolem Sázavy. Když signál projde z lesa, nemá zdaleka vyhráno. Tentokrát ale prošel a byla z toho dvě spojení na sever s Andrejem Vysoké nad Jizerou /p Rejdice a s Džošem Liberec /p Ještěd.

První spojení ovšem bylo s Robertem Křelina na Boubíně, jak bylo plánováno. Jak to prošlo, to si můžete poslechnout (a na vrchol Granova vrchu se podívat) v následujícím videu:

Na Skalkách 9.7.2016

Po svátcích a dvou pracovních dnech přichází sobota. Den PMR zaslíbený. Znovu vyrážím do Vracovického masivu. Tentokrát výjimečně autem pod kopec a pak pěšky na kótu Na Skalkách. Tam předpokládám pár spojení s portejblisty, kteří ohlásili svoje portejbly a třebas i s dalšími. Plán se nakonec realizuje. Není moc  času, a tak 5 spojení z kopce plus jedno cestou během jediné hodiny jsou velkým úspěchem. To první spojení cestou na místo se odehraje na mém oblíbeném místě Ke Skalkovu, kousek od krásných solitérních borovic v poli. V cestě na Boubín stojí Velký Blaník, přesto děláme s Pavlem Praha spojení poměrně bez problémů. A pak dál autem pod kopec.

Už u paty kopce začíná Motorolka ve skenu ze šumu chrchlat. Ale na spojení to zatím není. Poslouchám útržky hovorů, které se odehrávají kdesi v dálce. Zatím ani netuším, odkud kam ty vlny letí. Jak se blížím vrcholu, jsou útržky stále delší a pak už přečtu volačky a QTH. Půjde to. Dneska to půjde. A šlo to.

Než jsem slez dolů z kopce, ještě jsem na chvíli poslouchal a napadlo mě při tom pustit kamerku na mobilu:

Tak zase na slyšenou někde na vlnách PMR se těší Tomáš Vlašim.

 860 total views,  2 views today