Džbány a první portejbl se sněhem – zima 2013/14
Jak začaly koncem listopadu na cbpmr.cz přibývat expedice, stále pěčlivěji jsem se chystal na portejbl s aktivací Džbánů a kopců v okolí. A když bylo vše připraveno od vlakových spojení až po podrobnou trasu pochodu nahoru na kóty a dolů zpět, přivezl jsem konečně auto ze servisu a neodolal jsem. 30.11.2013 bylo nakonec všechno jinak. Nicméně výstup byl se stejným převýšením, jak plánováno, jen prudší, protože poněkud kratší.
200 metrů převýšení pěkně rozehřálo při výstupu z Jankova na Džbány. Žluá značka k vrcholu vede po naučné stezce. V jednu chvíli jsem se ocitl uprostřed stáda koní.
Byl jsem jim tak blízko, že bylo možné se dotknout. A na druhé straně proti Džbánům se za stádem koňí v dáli tyčily Blaníky.
Pak pokračování po žluté nahoru. Vlezl jsem do lesa a jdu po cestě. Pak si říkám, že už jsem nějak dlouho neviděl značku. A pokud si pamatuju mapu, neměl bych být na kreaji lesa, ale někde v lese. Aspoň že se otevřel hezký výhled k Blaníkům.
Navíc tam chyběla odbočka vlevo. Prostě jsem sešel ze značky. Tak čelem vzad a půl kilometru zátky. Pak zase vzhůru k vrcholu.
Když se nahoře otevřel les, bylo první QTH na dohled.
První se za minutu poledne na výzvu ozývá Jarda Mirošov ze svého dmácího QTH v Mníšku pod Brdy. Rádio 5, bezproblémové spojení. Pak je chvíli pauza a pět minut po dvanácté je na kanále 8 Pavel Praha z portejblu na Pepři. Tím by byly Džbány aktivované, ale ještě to není vše. Následuje Andrea Praha, Igor Vlašim (je na trase, kde se před týdnem odehrál náš Dobříčkovský portejbl), Martin Kbely, Jakub Řevnice, Expedice Jeřabina. Blíží se třičtvrtě na dvě a já se chystám opustit Džbány směrem k dalšímu QTH. V tom zaslechnu Filipa Vinohrady /p Libín. Slyším ho rádio 3, chvílemi 4. Snažím se na něj brejkovat. Neslyší mě. Běhám po kopci. Brejkuju jeho výzvy. Nic, nic, nic. Neslyší mě. Čas běží, pokud chci aktivovat zbývající dva kopce a dostat se za světla zpět, musím vyrazit k Šišovce. Snad se Filip ještě ozve a slyšitelnost bude oboustranná.
Scházím do Kaliště, malé vesničky pod vrcholem Džbánů. Rozhoduji se Šišovku dobýt po červené. Opouštím Kaliště, jdu po silnici. Najednou červená odbočuje přes elektrický ohradník (snad není pod proudem) dolů po louce. Čvachtá to, žádná sláva a …najednou se proti mě vyřítí stádečko ovcí.
Beru ovcím roha. Další elektrický ohradník. Červená vede do lesa. Tady je rozcestí. Neznačené. Jedna cesta mizerná, druhá ještě horší. Vybírám mizernou. Vede mě na kraj lesa, kde po další značce není ani památky. Vracím se a jdu po té ještě horší. Brodím potok (ještě že mám goretexové boty), čvachtám v bažinaté trávě. Značka nikde. Vytahuji mobil, ladím turistickou mapu na seznam.cz. Mobil hlásí, že je vybitý! Vydrží? Mobil hledá satelity, baterka úpí… Hurá, naskočilo to, stahuje se mapa a už je tu. Orientuji mapu, vyhledávám správný směr a vyrážím volným terénem cestou necestou na Šíšovku. Chvíli to sice trvá, ale zhruba za hodinu po opuštění Džbánů jsem tam.
Na Šišovce se daří během šestnácti minut 6 spojení. Vydobyté z šumu a úniků je spojení s Filipem Vinohrady na Libíně. Tak přeci jen. Ale byla to fuška. Přiznávám se, že právě taková spojení mě dost baví. Zakousnuout se a vydržet. Ona to ta PéeMeRka nakonec dá. Jen najít správné místo. Někdy stačí pár centimetrů. A dnes to plavalo. Úniky, pohyb vysílačkou za signálem. Nakonec jsme to zkompletovali. Díky, Filipe. Čas běží. Musím dál. Zkusím ještě tu Hůrku. Je nejnižší, snad mě tam někdo uslyší.
Vidím vysílač na Hůrce, takže jdu směrem Budenín, vysílač. Ve vsi fotím turistický rozcestník. Asi to dnes bude víc než plánovaných 10km. S tím blouděním tak dvanáct, ne-li 14. Na Hůrce dávám výzvy. Nejdřív je hlucho, ale pak se tak rádiem 2 ozývá Anička Vlašim, tentokrát portejbl Kondrac (je tam dnes jarmark). Ještě popocházím a nacházím místo, kde se slyšíme R4. Poté se ozývá Světla Vlašim. Slyším ještě další spojení. Snažím se brejkovat, ale nikdo mě neslyší. Běhám okolo kopce. Na západ není dobrý výhled. Nakonec ale najdu správné místo a přibývají ještě 4 spojení, a to s Jakubem Řevnice tentokráte na Velké Babě, Slávou Slaný na Vinařické hoře a s Pavlem Praha a Andreou Praha na Gryble. A pak už prchám z těch kopců. Za Budenínem ještě navazujeme spojení s Martinem Kbely na Ještědu a já přidávám do kroku, protože západ slunce je blízko.
Když procházím úbočím Džbánů, dávám poslední výzvu. Baterie vysílačky to ještě vydrží, ale další spojení už neudělá. Zima a několik hodin nepřetržité akce buď při vysílání nebo odsqulelchovaném poslechu udělaly svoje. Ale končí právě včas. Má moji pochvalu. Scházím dolů k Jankovu. Zapadá slunce. Byla to pěkná ačkoli mrazivá a zamračená sobota v kopcích. Díky všem za spojení a zase někdy na slyšenou.
Návštěva číslo:
