Krkonošská hřebenovka s Pé-eM-eRkou

No nebyla to sice kompletní hřebenovka, ale kus hřebenovky v tom byl. A bylo to s PMR!
Na začátku byl nápad vyjet si do Krkonoš. Proč ne? A když už budeme v horách, PMR vysílačky na batohu jsou samozřejmostí.

Špindlerův mlýn to jistí

Usalašili jsme se v pátek večer v kempu ve Špindlerově mlýně a čekali, jaké bude v sobotu počasí. Popravdě ráno to nevypadalo nic moc, ale nakonec jsme se rozhodli dojít na medvědínskou lanovku a vyjet nahoru s tím, že na kopci se uvidí. Mraky se honily proklatě nízko. Občas je vítr rozfoukal a většinu dne byly nakonec nad našimi hlavami.

Dvě DX přes 100km na začátek

Stoupali jsme od Medvědína k Vrbatově boudě. Už na úbočí zlatého návrší ještě v lokátoru JO70SR jsem těsně před jedenáctou hodinou zaslechl povědomé chrastění vysílačky na batohu, a tak šla vysílačka do ruky a přišel první pokus o spojení. A byla z toho spojení hned tři. Pavel Praha a Andrea Praha se hlásili z Čihadla (Pavla jsem čekal, ale Andrea byla příjemným překvapením). Takže na začátek hned dvě spojení přes 100km. A třetí navrch s Vlastou Ostrov na Hoblovně v Orlických horách. Hned se nám lépe stoupalo směrem k Vrbatovce, když byla naděje, že se mraky zvednou a navíc to bude lítat.
U Vrbatovy boudy jsme udělali první pauzu, během které jsme něco snědli a jako zákusek udělali osm spojení. Tři spojení letěla přes 100km a sedmé z těchto spojení od Vrbatovy boudy z lokátoru JO70SS se stalo i DX dne s délkou 119km. Bylo to druhé spojení s Pavlem Praha, který se mezitím přemístil do lokátoru JN79EX na pražskou Závist.

A hurá na opravdický hřeben

Poté následoval přesun na Violík. Zvolili jsme trasu po hraně Labského dolu, kde jsme také lovili earthcache. Podle předpokladů se tu ani na výzvy nikdo neozval. Tato oblast je přeci jenom schována za hradbou hor a utopena poněkud níž, takže 446MHz na 500mW tu přes hory nechodí. Jak jsme ale začali znovu stoupat kolem pramene Labe směrem k Violíku, vysílačka zase ožila. A tak jsem na Violíku dal 5 spojení, nejdelší rovných 100km na domácí QTH Martina Kbely. Tímto ho zdravím a doufám, že se uskuteční jeho nápad Kopce-PMR, kde by můj pobyt na Violíku zřejmě stačil na aktivaci tohoto kopce.

Polsko nic a dolů výzvy dokud to jde

Další pochod přes Sněžné jámy a Vysoké kolo přinesl pouze dvě spojení do Česka, a to přesto, že jsem se pokoušel i o spojení s Polskem. To se ovšem za celý den nepovedlo, přestože jsem mnohokrát dával výzvy v angličtině na polské straně hranice mnohdy schovaný před signály z Čech za pořádnými hromadami kamení (Vysoké kolo).
Další (a poslední) dávka spojení se přiřítila na Mužských kamenech, tedy už v lokátoru JO70TS. Přesněji to byla 4 spojení, nejdelší z nich 102km s Karkulkou na Křižanovické přehradě. Pak následoval sestup, během kterého jsme uskutečnili několik spojeni ve snaze zjistit, jak nízko lze sestoupit, aby bylo ještě možné udělat spojení na Přelouč a Brloh. Poslední spojení se tedy povedlo ze Sedmidolí z nadmořské výšky 1100m.
Byl to vcelku pěkný horský výšlap, který na cca dvacetikilometrové trase přinesl mnoho krásných výhledů a na PMR třadvacet započtených spojení (duplicitních bylo ještě mnohem více) a celkových 1974km. Děkuji všem za spojení. Celý deník najdete ZDE.

 625 total views,  4 views today