Aprílový nedělní déixing, aneb Velký Blaník – Milešovka 121,7km (a nejen to)

Byl to krásný nedělní aprílový den 21.4.2013. Na www.cbpmr.cz se skvělo pár pozvánek k pokusu o spojení, sluníčko svítilo, a tak jsem naházel do batohu vysílačky a deník a vydal se autem pod bájný Blaník. Vybral jsem poměrně dlouhou a strmou trasu přímo k vrcholu, která začínala nedaleko soutoku Blanice a potoka Brodec na místě zvaném Březina.
Tahle trasa se mi vždycky líbila. Jednak se jedná o výstup volným terénem mimo cesty, a tak se člověk vyhne obvyklým davům na hlavní trasách na úbočí Blaníku. Kromě toho vede kolem Veřelové skály, kterou stojí za to vidět v každém ročním období.

Pod lesem jsem nechal auto, připnul PMRku na batoh, zapnul a začal stoupat k vrcholu. Tentokrát výstup zabral téměř třičtvrtě hodiny. Ale v lese bylo krásně. Cestou k rozhledně vysílačka ani nepípla. Koupil jsem lístek a Birella a začal se štrachat po schodech na vyhlídkovou plošinu.
Teprve 21 schodů pod vrcholem se Motorolka TLKR T6 ozvala. Protože šli zrovna proti mě turisti dolů, shodil jsem batoh a zaposlouchal se do zvuků vysílačky. Byl to Martin Žďár na Rosičce. Pozdravili jsme se a prohodili pár vět. Jak jsem pak stoupal po schodech výš, Martin se mi k mému překvapení ztratil a měl jsem dost práce nahoře najít správné místo, abychom mohli udělat sedmdesátikilometrové spojení. Ale nakonec se podařilo a ještě několikrát během portejblu jsme pak spolu mluvili. Po chvíli se ozval také Pavel Praha z Březiny a chvíli jsme povídali. Spojení přes třicet kilometrů. Pak jsem dával výzvy a doufal, že uslyším Kleť nebo Milešovku, ale kromě komunikace mezi Martinem Žďár a Pavlem Praha byl v éteru klid. Nemluvím o dětech vřískajících do vysílaček někde v nedaleké Vlašimi.
Pak to ale přišlo. Ve vysílačce se ozval další hlas. Na něj jsme čekali asi všichni, Pavel, Martin i já. Nejdřív to bylo nečitelné, R1, chvílemi úniky a negativ. Výškopis upozorňoval na to, že kromě vzdálenosti, je proti tomuto spojení zaujatý taky kopec Mandava u Prahy, který se buď přestřelí, nebo z toho nebude nic.

Začal jsem tedy na vyhlídkové plošině rozhledny hledat to správné místo. Pak jsem přečetl OK1RP a bylo jasno. Opravdu Milešovka! Mandava – neMandava, je to tady! Dál hledat to správné místo. Nakonec se podařilo a s rádiem někde kolem 2 až 3 jsme udělali spojení s Petrem OK1RP na Milešovce. Paráda! Aby to nebylo všechno, ozval se z Milešovky ještě Jakub. Spojení s ním bylo ještě dramatičtější. Musel jsem vystrčit ruku ven z rozhledny malým okénkem až po ramneno a hýkat ven z rozhledny. Tam byl toti ž příjem R3 🙂 Nakonec se podařilo. Double 121,7km z Velkého Blaníku JN79KP na Milešovku JO60XN. Dál jsem poslouchal, jak dělá spojení na Milešovku Pavel Praha z Březiny v JN79NU na krásných 114,5km. Martinovi Žďár z Rosičky se tentokrát nezadařilo. Ale jeho spojení s Pavlem Praha na 63 km přes Volský vrch stojící v cestě bylo taky moc pěkné.
Po dalších výzvách už se v éteru nikdo další neozval. Rozloučil jsem se tedy a seběhl dolů pod kopec s dobrou náladou a znovu potvrzenou skutečností, že to na PMR umí lítat pěkně přes 100km, a to i v případě, že je to kousek za kopec. Díky všem za spojení a příjemné popovídání a zase někdy na slyšenou. 73!

 732 total views,  2 views today