Noční DX-ing ve dne a v lavoru
Není každý den posvícení. Jo. To se říká. Dneska nebylo. Původně odjezd ve čtvrtek večer na Poledník s cílem užít si tam sobotní Noční DX-ing se odložil na pátek. V pátek se odložil na neurčito. 🙁
Nevadí, Podblanicko to jistí. Nejistilo. Potentočkovalo se všechno, co mohlo. Ale nakonce to byl docela pěknej PMR den. Tak nějak jinak, ale stálo to za to.
Ve dne
Dopoledne se podařilo přesunout na QTH Na Vršku (Na Skalkách se nedalo). Dlouho nic, jen vítr ve vlasech (a v mikrofonu). Pak na výzvu reagoval Max Zbraslavice. Bylo to přesně v 12:17 a bylo to velmi příjemné spojení. Ach jo, jak dlouho jsme se neslyšeli. A teď… Zcela nečekaně. Max slyšel jakési zachrchlání ve stanici a věnoval mu pozornost. Sláva. Byl jsem to já. Takové pozorné operátory aby pohledal. Maxi, díky!
Tak jsem si řek, že dneska už to asi lepší nebude, a vyrazil jsem k autu. Po pár krocích se v mojí Motororolce T6 (připomínám, že umí skenovat s otevřeným skvelčem, což zrovna dělala) ozval známý hlas. Pavel Praha. Netrvalo dlouho a přes výrazný nesouhlas BTSky 100m od mě (mazala to, co to šlo) to nakonec prolezlo a bylo z toho další milé spojení R2 na obou stranách. Dali jsme to!!!
Balím fidlátka. Jedu na kótu Ke Skalkovu. Poslouchám, skenuju v šumu a nic. Dobrá, zkusím to domů. Je to jen vedlejší lokátor, ale aspoň zjistím, že nemám rozbitou vysílačku. Výzva na Světlu Vlašim! Je to R5/5. Přímá viditelnost do vedlejšího lokátoru. Dívám se dolů do vlašimského lavoru a chápu, proč to Ke Skalkovu lítá a dole ve Vlašimi ne. Nechápu, proč to tu nelítá dneska. Jedu dál.
Na Spravedlnosti si nedělám žádné falešné iluze. Nic z toho nebude. Jdu nahoru. Z jihu. Dám T6 do skenu v šumu. Jsem ještě pod vrcholem a ólala – už mi hraje R2-3 Martin Kbely z Ještědu. Vylezu na vršek a je to v pohodě. Signál sice škrtá o vršky pár kopců, ale celkem pohodové spojení.
Poslouchám dál. Dávám výzvu. A… zírám! Ivo Hvězda portejbl Říp!!! 89,5 km! Přes hory přes doly, mé zlaté parohy kde jsou, PMR signál Jeskyňky móc divně nesou. Ale prochází to. Podívejte se kudy.
Super záležitost. Díky, Ivo. No a to je konec dne.
V lavoru a v noci
Večer už se nikam nedostanu. Jen půjdu opravit kešku kousek od baráku. Jsem tady dole v tom našem vlašimském lavoru. Sem signály na pásmu PMR proniknou jen výjimečně. Bude dneska ta výjimka? Beru s sebou vysílačku. Nic, ale opravdu nic, si od toho neslibuju. Odskvelčuju a zapnu sken. No jasně. Nic. Ujdu tak sto metrů a najednou to začíná chrochtat. To vypadá nadějně. Slyším hlas Sasana Horní Stakory. Zkouším brejkovat. Nejde to. Jdu dál. Opravovat kešku. Jsem na místě. Vypínám vysílačku. Tak to je konec dnešního vysílání… Nebo ne?
Opravuji kešku. Jde to. Vracím se na trasu domů. No co, tak to ještě na chvíli zapnu. Sken. Odskvelčováno. Hmmm. Nic. Jdu. Po pár metrech opět poslouchám Martina Kbely z Ještědu. To se mi ve Vlašim ještě nestalo. Brejkuju. A je to R3! Děláme spojení. Jsem nadšen. Pěkné spojení na závěr dne. Zase slyším Sasana Horní Stakory. Martin Kbely mezitím relátkuje Roberta Křelina na Kozákově, ale já ho neberu. Když Robert dává, hledám místo. Jediné místo, kde ho slyším, je uprostřed silnice. Tam nemůžu zůstat. Je to v háji. Vedle silnice je nějaký bazmek od plynovodu. Oplocený. Jdu tam. A hele, ono to tu hraje. Slyším Kozákov. Jupí, děláme spojení. Je to R2-3 na obou stranách, ale nakonec se to podaří protlačit. Moc pěkný závěr mého nevysílání. Za deset minut začíná noční DX-ing. Jdu domů.
Poučení na závěr
I den blbec může někdy přinést tolik spojení, že se všechno v dobré obrátí. Přeji vám hodně pohody na vlnách PMR a brzy na slyšenou. 73!
Přečtěte si také článek o propršené výpravě do říčních lázní v Posázaví předchozího dne.