Test, který se (ne)konal

V outdoor aktivitách se to někdy stává. Něco naplánujete a ono to nejde realizovat kvůli počasí. To byl i sobotní test, který se (ne)konal. Poslech jsem klidně mohl točit, ale v tom víření sněhu a větru byste stejně nerozlišili, která stanice je „lepší“. Necháme to na jaro. Snad budou lepší podmínky.

Ze sněhu přes Prahu do sněhu

03:58 zvoní budík. Obléct, nasnídat, vyčistit kly a hurá na vlak. Na nádraží jsem včas. Fouká. Na zemi leží sněhový poprašek. Je pět ráno. Za šest hodin na Ještědu. Možná. Když to vyjde.

Ve vlaku je dobře. Pospávám. Přestup v Benešově je docela fofr. Necelé dvě minuty, ani nevnímám počasí. Zato v Praze ve Vršovicích se zdržím skoro hodinu. Po sněhu tu není ani památky. Za tu dobu tu projede spousta vlaků. I Pendolino. Ale já čekám na Vladštejna směr Turnov, Tanvald.

7:14 odjezd. Zpoždění jen dvě minuty. Přestup v Turnově bez problému. Ještěd tentokrát z vlaku nebyl vidět. To věští mizerné počasí na kopci. Nevadí. Couvnout už se nedá. Útok nesmíš zastavit, jinak utrpíš ztráty. Pokračuji na sever. Po desáté přistávám v Liberci. Tentokrát je postup na Ješted obzvlášť pomalý. Hora není vidět. Jen v mracích tuším svůj cíl. Hurá na tramvaj. Trojkou do Horního Hanychova.

Ani v Hanychově nevidím Ješted. Upaluji na lanovku, Klouže to. Pod sněhovým popraškem je zledovatělý podklad. Brzdím. Jdu pomalu. Práce kvapná málo platná.  A tak to je z vlašimského sněhu přes Prahu do sněhu ještědského.

Tomu říkám pile-up

Vyjedu lanovkou na kopec. Vyndám vysílačku, zapnu poslech a ozve se… jak to nazvat… slyším neustále několik spojení přes sebe. Tohle bude těžký portejbl. Abych udělal nějaká spojení a nemazal ostatní dole v nižšších polohách. Musím dobře poslouchat – říkám si.  A tak poslouchám.

Za prvních 20 minut deset spojení. Jak jsem prvně promluvil, už se to netrhne. Spousta lidí chce na kopec. Brejk, brejk, brejk… Ale kdo je kdo? Počkám, až se to uklidní. Prosím brejky, ať jdou volačkou. Já jsem na kopci, jsem nedobrovolný „regulovčik“. Musím to nějak uspořádat, aby se na každého dostalo, aby nikdo dlouho nečekal, abych nerušil rozdělaná spojení, aby byla pauza dost dlouhá na dalšího brejka, aby, aby… Je toho hodně. Ne vždycky se všechno podaří. Je to zodpovědenost. Vnímáte to při portejblech na vysokých kopcích taky tak?

Je to mazec. Test domluvený test od 13 h se (ne)koná. Nekoná, protože nejde nahrát zvuk vysílaček na příjmu (měl jsem jich plný batoh, ale vítr nám to nedopřál). Ale přeci jenom se test koná. Jiný. Neplánovaný. Testujeme (po kolikáté už?) vliv duhovky a trubky na příjem i vysílání tentokrát s Michalem Jabonec na Kozákově. Postupným sundaváním a nandavání trubky (u mě) a duhovky (u něj) opět potvrzujeme zkušenost, že trubka a duhovka může na příjmu i vysílání udělat až 2R, u radiostanic s malou anténou (jako třeba Motorola T4) i 3R.

Dolů

Normálně trávím při portejblu na Ještědu 5 hodin. Tentokrát pouhé 2,5 a spojení se vejdou do 2 hodin vysílání 11:50-13:50. Pak další spojení 40 minut nepřibývají a počasí se stále zhoršuje. Začínám se bát, že kvůli sílícímu větru přestaner jezdit lanovka. Ještě asistuji při spojení Sasana Horní Stakory s Michalem Jablonec, který stoupá na Kozákov, ale v půl třetí už nastupuji do lanovky směr Liberec. Byl to dnes fičák co se týká spojení i počasí.

Tak zase někdy brzy na slyšenou na vlnách Pé eM eR se těší

Tomáš Vlašim